Jdi na obsah Jdi na menu
 


Prof. PhDr. Jaro Křivohlavý, CSc.

 
 
Současný stav psychologického studia štěstí a spokojenosti
 
 
Abstrakt

 
Zážitky štěstí a jevů jemu blízkých - stavu psychického blaha, životní spokojenosti (well-being, life satisfaction, subjective or psychological satisfaction aj.) - jsou v posledních 20 letech předmětem velice intenzivního empirického studia. Je to možno vidět i v tom, že se v tomto rámci zrodilo několik diagnostických metod – PANAS, SWLS, PERMA a relativně nových postupů studia (např. metody Experience Sampling).
Mnoho pozornosti je věnováno horizontálnímu pojetí štěstí, tj. jevu blízkému klasickému hedonickému pojetí štěstí. Velké množství studií se přitom zabývá faktory, které tento stav štěstí kladně či negativně ovlivňují – jde např. např. o vztahy mezi lidmi, vliv manželství, rodiny, práce, rekreace, věku, množství peněz a osobnosti.
Soudobé psychologické studie si však stále více začínají všímat i vertikálního pojetí štěstí, které bere ohled na kvalitu zážitku štěstí, na cíle, snahy a smysluplnost angažovanosti daného člověka – viz pojetí autentického štěstí, flourish, flow aj. Vytváří se tak podstatně širší pojetí, bližší klasickému filosofickému pojmu štěstí.
Tímto krokem směrem k vertikálnějšímu pojetí štěstí vnáší pozitivní psychologie do našeho pojetí perspektivu naděje.